Chodba času, nacházející se v okrese Fengshan ve městě Kaohsiung, se zaměřuje na propagaci evropských uměleckých aktivit a výměn. Salon založil He Yuan-Gui (Robert Ho), bývalý vedoucí ekonomického oddělení Ministerstva hospodářství Tchaj-wanu v České republice.
He Yuan-Gui je nejen milovníkem umění a kultury, ale má také bohaté zkušenosti z praxe v oblasti mezinárodního obchodu. Postupně byl vyslán na služební cesty do Frankfurtu a Berlína v Německu na 15 let, do Prahy v Česku na 6 let a do Hongkongu na 3 roky. Je znalý obchodních vztahů Německa, Česka i Hongkongu. Rád by spojil lidi s vizí na jihu Tchaj-wanu a společně proměnil tento region ve „Chodbu času“, která v sobě spojuje bohatství, pohostinnost, technologie, kreativitu a kulturní rozmanitost.
Když vzpomínal na své vyslání do Česka, uvedl, že v roce 2007 byl přesunut na ekonomické oddělení zastoupení v Praze, kde řídil širokou paletu agend: investice, obchod, technologickou spolupráci, rozvoj trhu i služby firmám. Pomáhal například implementovat průvodcovské systémy v zámcích a zoologických zahradách v Česku, nemocniční rezervační systémy, systémy úsporného veřejného osvětlení a spolu s organizací Caritas realizoval projekty mezinárodní vzdělávací spolupráce v Africe.
He Yuan-Gui upozornil, že Česko je důležitou výrobní základnou tchajwanského elektronického a ICT průmyslu v Evropě. Společnosti jako Inventec a Wistron mají továrny ve druhém největším českém městě Brně, kde montují produkty jako notebooky, servery, AI zařízení a televize.
Podělil se také o zkušenosti s firmou Foxconn, která nejdříve otevřela závod v Pardubicích a později rozšířila výrobu do Kutné Hory. V blízkosti těchto závodů koupil pan Terry Gou z Foxconnu zámek Casa Serena, který renovoval a často sem zve partnery a významné hosty ke schůzkám a přátelským akcím. K zámku patří i osmnáctijamkové golfové hřiště, na kterém se konají turnaje Pro-Am a evropská seniorské tour. Během těchto akcí je hřiště otevřeno pouze na pozvání, v duchu exkluzivity podobné turnaji The Masters na Augusta National v USA.
Česko však nebylo He Yuan-Guiho první zahraniční pracovní destinací. Poprvé byl v roce 1988 vyslán do Frankurtu, kde působil ve Far Eastern Trade Service Center. Vysvětlil, že tehdy byla situace Tchaj-wanu složitá a zastoupení nemohla používat oficiální názvy jako „Tchaj-wan“ nebo „Tchaj-pej“.
V roce 1993 se He Yuan-Gui vrátil z Německa na Tchaj-wan a s delegací pro ekonomické vztahy s východní Evropou navštívil Česko. Tehdejší prezident Václav Havel je osobně přivítal – a shodou okolností měl ten den narozeniny, což se promítlo do slavnostní a srdečné atmosféry. He Yuan-Gui zdůraznil, že je důležité být k Čechům upřímný a jednat s nimi čestně.
V té době se vláda Tchaj-wanu aktivně snažila navazovat vzájemné dohody o zastoupení s postkomunistickými evropskými státy. Podle He Yuan-Guia si tyto země tehdy možná plně neuvědomovaly mezinárodní postavení Tchaj-wanu, ale i poté, co situaci poznaly, držely se podepsaných dohod a vztahy zůstaly přátelské. To je podle něj důkazem upřímnosti, vzájemné důvěry a přínosných investic a exportu tchajwanských firem v Česku.
Během šesti let služby v Praze pocítil silný respekt a přátelskost české vlády vůči Tchaj-wanu a jeho lidem, i přes absenci oficiálních diplomatických vztahů. Tchajwanci považují Česko za krásnou, přívětivou a kulturní zemi a He Yuan-Gui k ní má výjimečně vřelý vztah. Snažil se navazovat nejen ekonomické, ale i umělecké a společenské kontakty. Praha je podle něj hudební a uměleckou metropolí, oceňuje české skladatele Dvořáka, Smetanu a Janáčka, a rád si užíval bohatý kulturní život. Svůj pobyt v Česku vnímal jako příležitost stát se nejen vzorným diplomatickým úředníkem, ale také kulturním ambasadorem a přítelem mnoha národností.
Po odchodu do důchodu se He Yuan-Gui vrátil do rodného Fengshanu v Kaohsiungu, kde svůj dům přetvořil v salon „Chodba času s evropskou atmosférou“. Návštěvníci zde najdou sbírku evropského nábytku, světel, koberců a uměleckých předmětů, které shromažďoval během let svého pobytu v Evropě. Prostor působí elegantně a uvolněně, návštěvníci v něm cítí jak bohémského ducha, tak energii člověka, který v důchodu šíří evropskou kulturu a navazuje přátelství prostřednictvím umění.